Mladý sklářský designér František Jungvirt má neustále nabitý
program. Nyní dokončuje čtvrtý ročník na pražské UMPRUM pod vedením Ronyho Plesla. Za sebou má přitom již řadu výstav, spoluprací i ocenění, za které by se nemusel stydět kdejaký absolvent.

František ve své tvorbě nápaditě využívá moderních odkazů ve spojení s tradičními sklářskými technikami a dokazuje tak, že toto české staleté řemeslo se neztratí ani v 21. století. Z mladého designéra přitom vyzařuje rozhodnost a cílevědomost, která značí, že o něm uslyšíme ještě mnohem častěji.

Minulý rok byl pro Františka zvláště úspěšný. Mezi jeho výstavy bezpochyby vyniká spolupráce s cenami Czech Design Award, pro které navrhl unikátní ocenění, nebo s pražskou kavárnou Louvre. Jednalo se o první designovou instalaci, kterou kavárna za svou stoletou historii hostila.

Dařilo se mu i v zahraničí, během Milan Design Week vystavoval hned dvakrát, jak v rámci ateliéru, tak i sám za sebe. O svých úspěších, plánech do budoucna i procesu tvorby se rozpovídal pro Czech Design Mag.

Na čem momentálně pracuješ? 

Momentálně se nejvíce věnuji své bakalářské práci. Navrhuji ale také kolekce pro klienty a mám rozpracovanou novou limitovanou řadu malovaných váz. Společně s módní návrhářkou Barborou Kotěšovcovou připravujeme objekty pro společnou výstavu v Praze, která proběhne v polovině tohoto roku. 

CORE, Photo: Anna Pleslová

Z čeho jsi měl naposled radost či dobrý pocit?

Nezávisle na oboru mám vždy dobrý pocit z toho, když se někomu v mém okolí daří či něco povede. Často se raduji i z obyčejných věcí. Minulý týden jsem obdaroval svoji známou malým skleněným dárkem, který ji moc potěšil, a mě to udělalo radost. 

Merano Pop Rallye Lights pro Moser, Photo: Katarína Hudačinová

Jak jsi se vlastně dostal ke spolupráci s klienty?

Na to nedokáži jasně odpovědět, ale vím, že takové gesto důvěry je o štěstí a velké práci. Myslím si, že nejdůležitější je nějaký ten první impulz budující vztah klienta.

Může to být to, že se mu líbí vaše tvorba, ale i charakter, jak mluvíte, jaký vztah máte k určitým věcem. Nejčastěji k takovému kontaktu dochází na sociálních sítích či společenských událostech, přehlídkách designu.

GARDEN, Czech Design Store, Photo: Anna Pleslová

Jak dlouho trvá třeba taková realizace?

Samotná realizace u sklářské pece trvá už jen pár hodin, kdy se při takzvaných vzorovacích hodinách fouká do dřevěných forem, ale i k tomu je potřeba více než jen jeden pár rukou.

Dělat sklo je kolektivní práce. Aby váza měla pěkný tvar, a ten kopírovala řádně forma, do které se sklo fouká, tloušťka stěny a barevný odstín souhlasili, hrdlo vázy bylo správně zabroušené a vyleštěné, atd..

Na to vše je potřeba mistrů řemeslníků. Sklářskou výrobu doprovází mnoho dílen a úskalí. Od návrhu po realizaci a finální prezentaci jsou to kolikrát až měsíce tvrdé dřiny. Pořád zde manipulujete s velmi křehkým materiálem a může se lehce cokoli pokazit.

CORE, Photo: Anna Pleslová

Co vše jsi do takového návrhu zakomponoval a z čeho jsi vycházel?

Kolekce CORE, ve volném překladu do čestiny jako jádro, bobule, plod je inspirována nejvíce šumavskou přírodou, jejími krajinami, lesy a plody.

Optická hra čoček broušených ve skle nás přivádí ke křišťálové studánce, někde hluboko v lese. Seřazené čočky, jedna vedle druhé nám připomínají jadřince a řady lupínků květin a šišek.

Zemité barvy blízké přírodě. Hříbky vykukující z bochánků, peřin mechů. Oříšky kutálející se z poza veverčího domečku. Džbán s uchem, půllitr, který nám dá v lese napít. Mistička, do které si sbíráme borůvčí a jahody. Plamínek, který nás zahřeje. Pamatuji na procházky s prarodiči v lese na rodné Šumavě.

kolekce CORE, Artiseme a Glassimo, Photo: Anna Pleslová

Byly při realizaci nějaké komplikace? Co se muselo zohlednit?

Při každé realizaci určité komplikace a kompromisy nastanou. Je to hlavně náročností sklářského řemesla. Čím složitější a dekorativnější výrobek si designér vymyslí, tím více skrývá výrobních úskalí.

Většinou první komplikace přichází na huti u sklářské pece. První kusy nové kolekce z pravidla putují hned do střepáku. Designér si v hlavě musí promítnout veškerý proces výroby ještě předtím, než udělá výkres na papír.

Musí navrhnout tvar takový, aby byl výrobně funkční, poté zvolí správný druh skla, pro počet výrobků zadá vyrobit vhodnou formu. Důležitá je také výrobní strategie, pokud chci výrobek po vychladnutí zušlechtit brusem, či malbou, jeho tloušťka a druh skla tomu musí být uzpůsobený.

Od začátku jsem věděl, o jaké výrobky a způsob zušlechtění mi půjde, proto jsem veškeré tyto věci v návrzích zohlednil a na realizaci osobně dohlížel. Nějaké větší komplikace nenastaly. 

CORE, Photo: Anna Pleslová

Jde o sériovou výrobu, nebo jen limitovaný počet kousků?

Zatím jde o malou sérii luxusnějších výrobků nabízenou exkluzivně ve třech kamenných galeriích.

Kde všude se dá zakoupit kolekce?

Kolekci si můžete prohlédnout a zakoupit exkluzivně v Praze v galerii Artiseme na Malé straně a galerii Glassimo, pro slovenské zákazníky je pak kolekce k dostání v galerii Art Design Project v Bratislavě.

CORE, Photo: Anna Pleslová

Vypadá to, že máš již ověřené fotografy, kteří ti kolekce fotí. Tvůj rukopis je čím dál více vidět, s kým si spolupracoval na produktových fotografiích?

Jsem rád, že jsou fotografie rozpoznatelné. U každého jednotlivého projektu se snažím s fotografy vždy vytvořit unikátní prostředí pro daný výrobek.

Jde mi o nějaký příběh, s kterým sklo prezentuji. Svou tvorbu většinou dělím na produkt a umění a dle toho volím i fotografa. Již mám své fotografické stálice.

Za produktové fotografie kolekce CORE ale i jiné předchozí děkuji Aničce Pleslové. Rád zmíním a poděkuji ale i svým dalším fotografům, Kataríně Hudačinové, Lence Glisníkové a Tomášovi Slavíkovi.

Projekt Birth of the Future behind Glass pro Moser, Photo: Katarína Hudačinová

Na který projekt z loňského roku rád vzpomínáš?

Minulý rok jsem hodně cestoval. Poprvé jsem vystavoval v Miláně a rovnou na dvou místech. V rámci školního projektu Studiolo Robotico R.U.R. při Milano Design Week a na prestižní adrese Brera Design District díky Czech Design Week Selection.

Ceny Czech Design Award pro Czech Design Week, Photo: Anna Pleslová

Na Miláno rád vzpomínám a těším se na další ročník Salone del Mobile, protože je to něco fantastického. Ale i v českém měřítku se mám za čím ohlížet. Rád vzpomínám na projekt spolupráce s Café Louvre prezentovaný v rámci Czech Design Week v závěru roku.

Café Louvre ve spolupráci s Czech Design Week a Elle Decoration, Photo: Katarína Hudačinová a Karolína Matušková

https://www.frantisekjungvirt.com