Výroční výstava Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze představuje nejzajímavější a nejpozoruhodnější práce studentů UMPRUM, které vznikly v posledních letech. Ústředním tématem výstavy je síla sdílení a vzájemné pomoci.

Barbora Dayef – Feather of Truth, Fall of Trust

Spolupráce je nezbytnou součástí fungování a rozvoje lidské společnosti. Obzvláště v současné době se ukazuje, že propojení mezi jednotlivci i obory přináší lepší a komplexnější řešení nejrůznějších aktuálních potřeb a problémů. Výstava studentů UMPRUM dokazuje sílu sdílení, vzájemné pomoci i společného hledání nových alternativních řešení. 

Foto: Ondřej Přibyl

Přihraj! se předchozím velkým bienálním výstavám UMPRUM vymyká. Poprvé se představí mimo hlavní město Prahu, a to v prostorách Masných krámů Západočeské galerie v Plzni. Druhou novinkou je téma výstavy – Spolupráce. Soubor děl není jako dříve pouze výběrem toho nejlepšího, co studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové vytvořili, ale pojí jej spolupráce na nejrůznějších úrovních.

UMPRUM: Přihraj!

Na projektu pracoval kurátorský tým absolventů UMPRUM v čele s Darinou Zavadilovou. Prostřednictvím vybraných děl a jejich kontextualizace kriticky nahlížejí na různé aspekty spolupráce ve školním prostředí a reflektují (ne)jedinečnou pozici autora v tvůrčím procesu. „Spolupráci přitom vnímáme jako síť vzájemných vztahů, návazností a kauzalit, ať již s výrobci, technology, zadavateli, pedagogy nebo dalšími spoluautory. Přihraj! je zde metaforou vnějšího pokynu, ale i vnitřní vůle ke spolupráci. Ta sice sama o sobě nemusí být zárukou dobrého výsledku, nabízí se však jako východisko pro tvůrčím oborům vlastní překračování disciplinárních omezení“, říká ke koncepci výstavy kurátorka Darina Zavadilová.

Martin Franček: design látky Sára Matysová, foto: Adéla Zlámalová Viktorie Macánová Johana Kovářová

Z 33 vystavených projektů můžeme například jmenovat zdařilou spolupráci na návrhu tramvaje URBI Tomáše Chludila, absolventa Ateliéru průmyslového designu. Na vývoji autonomní tramvaje, pracoval se specialisty ze společnosti Škoda Transportation. Jeho prioritou bylo, aby tramvaj byla bezpečná a esteticky univerzální. Diplomový projekt zaujal natolik, že se stal zaměstnancem společnosti a pracuje v nově založeném designérském oddělení.

Foto: Ondřej Přibyl

Přístup postavený na rešerších, sledování potřeb lidí i daného místa využíval Igor Machata. Student Ateliéru architektury II v projektu OKDR 2.0 navrhoval revitalizaci bývalého obchodního domu v bratislavské čtvrti Ružinov. K projektu se postavil komplexně a do revitalizace nezahrnul jen samotnou chátrající budovu, ale i její okolí a hledal optimální řešení pro toto místo. Využívá například staré výkopy pro vodní náměstí, zahrnuje rekreační a odpočinkové zóny, ale zároveň při všech navrhovaných změnách zohledňuje život na sídlišti a potřeby lidí.

František Jungvirt ( The Memory of Memories ) Foto: Katarína-Hudačinová

Na spolupráci s technology a různými specialisty staví projekty Dity Lešovské a Amálie Koppové, které se věnují tématu udržitelnosti a ekologie. Amálie Koppová, studentka Ateliéru textilní tvorby, se zabývala dalším využíváním potravinového odpadu. Z vybraných zbytků různého exotického ovoce získávala přírodní pigmenty pro barvení látek. Na vývoji spolupracovala s UPM a zároveň si musela vybudovat síť dodavatelů potřebných surovin. Dita Lešovská z Ateliéru designu nábytku a interiéru ve spolupráci se sklářskou firmou Brokis zpracovávala skleněný recyklát. Se střepy experimentovala, zjišťovala jejich chování v různých situacích a ve výsledku vytvořila desky, které se staly součástí dřevěných šperkovnic. Zhodnotit dokázala i drobné kazy, které při sklářské výrobě vznikaly – dírky ve skle posloužily jako formy pro odlévání stříbrných šperků.

design Jan Grabowski foto: Iurii Laudko

Jinou formu spolupráce, a to mezi různými obory, dokládá Krabička s rozkládacím divadélkem Barbory Satranské z Ateliéru ilustrace a grafiky a Kláry Němečkové z Ateliéru produktového designu. V rámci společného semestrálního úkolu navrhly malé domácí stínové divadlo. Došlo zde k přínosnému propojení různých technických efektů a výtvarného zpracování.

Tomáš Chludil – URBI

Spolupráci ať už na jakékoli úrovni vnímáme jako velmi důležitou součást výuky a přidanou hodnotu, kterou může UMPRUM svým studentům do budoucna dát. Uvědomujeme si, že bez kontaktů, dovednosti komunikovat napříč různými obory a alespoň základní představy, jak funguje kooperace mezi firmami a institucemi, mají studenti výrazně těžší start pro vlastní praxi. Prohloubení těchto ne ihned patrných dovedností a velmi důležitých vazeb, bylo jedním z hlavních bodů, na které jsem se při svém nástupu chtěl zaměřit. S potěšením můžu říci, že se prohlubování spolupráce škole daří a tato výstava je tomu důkazem,“ říká rektor UMPRUM prof. Jindřich Vybíral

Michael Rosa – ZOOMPRUM

Vzájemná propojenost a síť vazeb je zachycena i v architektonickém ztvárnění a grafickém vizuálu výstavy odkazujícím na jakousi mapu či herní plán. Pro instalaci byly využity různé stavební materiály, které po deinstalaci expozice mohou být opět plnohodnotně využity. U příležitosti výstavy byl zároveň vydán katalog seznamující s jednotlivými díly a jejich autory formou rozhovorů.

Barbora Vildová – Archetyp

Koncepce výstavy: Darina Zavadilová, Klára Peloušková, Vojtěch Märc, Alžběta Brůhová
Kurátoři:
Darina Zavadilová, Klára Peloušková, Vojtěch Märc, Martin Vaněk, Markéta Vinglerová, Alžběta Brůhová; Petra Kočová (ZČG)
Vystavující autoři: Barbora Indráková, Igor Machata, Jakub Herza, Marie Stefanová, Vojtěch Tecl, Aneta Honzová, Barbora Vildová, Dita Lešovská, Michael Rosa, Radek Brezar, Nela Kuhnová, Karolína Vintrová, Tomáš Chludil, Anežka Minaříková, Barbora Satranská, Klára Němečková, Cindy Kutíková, Jakub Delibalta, Daniel Kinský, Jan Šindler, Marie Urbánková, Vít Škop, Aleš Hnátek, Amálie Koppová, Barbora Procháková, David Ramdan, František Jungvirt, Jan Grabowski, Martin Franček, Ondřej Stára, Vojtěch Bašta, Barbora Dayef, David Nosek, Jan Kolský, Lea Petříková, Marie Tučková, Vojtěch Novák
Grafické zpracování: Josefína Karlíková
Architektonické řešení výstavy: Alžběta Brůhová