Paříž schválila ambiciózní projekt přestavby své nejslavnější ulice Champs-Élysées. Necelé dva kilometry dlouhý bulvár a jeho okolí se má během deseti let proměnit v městskou oázu veřejného prostoru.
Nabídnout by měla více zeleně, míst k posezení, venkovní hřiště a cvičiště a hlavně více prostoru pro chodce včetně bezpečnějších přechodů a podchodů.
Omezit by se měl dopravní ruch. Za běžného stavu Champs-Élysées nyní projede až 3 tisíce aut za hodinu. Slavný bulvár kvůli nim bývá znečištěnější než například dopravní okruh Boulevard périphérique na okraji Paříže. Z původně osmi až deseti dopravních pruhů by měly zůstat jen dva v každém směru.
Dokončení plánují k roku 2030
Podle starostky Paříže Anne Hidalgo hodlá město do projektu investovat čtvrt miliardy eur (6,5 miliardy korun). Hlavní práce by nicméně měly započít až po letních olympijských hrách, které Paříž bude hostit v roce 2024, proměna bulváru by se pak měla završit v roce 2030.
Ve fázi přípravy je i přeměna přiléhajícího 24hektarového parku Jardin des Champs-Élysées. A také největšího pařížského náměstí Place de la Concorde, která se nachází u východního konce bulváru. Novou podobu by náměstí mělo dostat ještě před zahájením olympijských her.
Rozšířit pro chodce by se pak měla i promenáda u Vítězného oblouku, která se nachází na západním konci bulváru. Zde vzniknou nové podchody, ostrůvky pro vyhlížení či přírodní zábrany oddělující silnici od pěších zón.
Současnou studii zkoumající možnosti proměny rušného bulváru připravil francouzský architekt Philippe Chiambaretta a jeho kancelář a platforma PCA-Stream. Vychází přitom jak ze současnosti, tak historie místa a snaží se nalézt řešení současných i budoucích problémů města.
Podle architekta se totiž Champs-Élysées v průběhu let stalo místem, kde se promítá většina problémů, kterým v současnosti čelí města po celém světě, jako je znečištění, dopravní ruch, turismus a konzumerismus. „Je nutné, aby byly ekologičtější, dostupnější a inkluzivnější,“ uvedl Chiambaretta.
Pařížané se jí spíše vyhýbali
„Champs-Élysées vždy byla míněna pro lidi a neměla by být jen luxusním bulvárem,“ dodal architekt. Po celou dobu příprav měl on a jeho tým před sebou čtyři priority: omezení dopadů městské mobility, přehodnocení funkce přírody jakožto jednotného ekosystému, vyhledávání nových využití a zapracování dat pro vyhodnocování a regulaci.
Návrhy změn a proměny okolí bulváru prosazuje od roku 2018 neziskový spolek Champs-Élysées, první návrhy změn město zveřejnilo v roce 2019. Nyní k nim byly zapracovány připomínky úřadů a veřejnosti.
„Champs-Élysées je často považována za nejkrásnější třídu na světě, ale my, kteří zde denně pracujeme a působíme, si tím tak jisti nejsme,“ uvedl v roce 2019 na adresu bulváru předseda spolku Jean-Noël Reinhardt. „Champs-Élysées je navštěvována stále více lidmi a velké značky navzájem zápasí o to, aby zde mohly být, ale pro Francouze se už její sláva zdá trochu vyčpělá,“ dodal.
Ulici, která navíc dle vyjádření spolku byla zasažena mnoha krizemi, od ekonomických a zdravotních po časté demonstrace žlutých vest a stávek, se tak Pařížané začali postupně vyhýbat.
To potvrzuje i Chiambarettova studie. Bulvárem běžně projde za den kolem 100 tisíc lidí. Až 68 procent z nich tvoří turisté, samotní obyvatelé Paříže přitom tvoří pouze 5 procent. Jedním z cílů přeměny je tak zklidnit jedno z nejrušnějších míst Paříže a povzbudit obyvatele města k návratu do kdysi výkladní skříně francouzské metropole.
Třída nesoucí jméno po bájných Elysejských polích, kam podle řecké mytologie odcházely duše spravedlivých lidí, vznikla v roce 1670. Jejím otcem byl André Le Nôtre, dvorní architekt krále Ludvíka XIV. Současnou podobu získala ulice v polovině 19. století.
Paříž prosazuje koncept 15minutového města
Bulvár, který bývá dějištěm každoročních vojenských přehlídek k výročí dobití Bastily a je také posledním etapovým úsekem cyklistického závodu Tour de France, prošel poslední velkou renovací v polovině 90. let.
Její současná plánovaná přeměna přitom zapadá do celkové koncepce takzvaného 15minutového města, jež loni byla jedním z hlavních taháků kampaně za znovuzvolení současné starostky Anne Hidalgo.
Hlavní myšlenka urbanistického konceptu, který navrhl francouzský vědec s kolumbijskými kořeny Carlos Moreno, je mít veškeré služby „na dosah ruky“. Například obchody, pracovní místa, parky a zdravotní, vzdělávací či kulturní instituce by se měly pro každého nacházet v pěší vzdálenosti 15minut od místa bydliště.
Kromě posílení lokálních vztahů a sousedské jednoty nabízí koncept i způsob jak omezit automobilovou dopravu ve městech. Podle Morena, který je také speciální pověřenec na pařížské radnici pro implementaci technologií smart cities, může koncept také nabídnout městům cestu, jak se vyhnout segregování obyvatel a vytváření ghett. Prohlubování sociálních rozdílů a omezení množství kontaktů mezi lidmi jsou přitom nejčastější obavy kritiků tohoto konceptu.
Více kol, méně aut
„Koncept 15minutového města není zázračným řešením. Dnes naše sousedství rozdělují peníze na bohaté a chudinské čtvrti, či na obchodní, kancelářské a zábavní čtvrti. V popředí konceptu 15minutových měst musí zůstat otázka veřejného blaha. S dostatkem financí a podporou, využitou správným způsobem, dokážeme zajistit, že koncept bude pro lidi fungovat,“ uvedl k výtkám Moreno, podle kterého současná pandemie koronaviru a s ní spojené lockdowny urychlily trend k lokalizaci.
Právě lokalizace a vytváření sousedských vztahů pak může lidem také pomoci se lépe vyrovnávat s „šokovými událostmi“, mezi které se například řadí právě pandemie koronaviru.
K dalším již starostkou avizovaným změnám patří například plán zrušení až 60tisíc parkovacích míst ve městě či zavedení cyklistických pruhů do všech pařížských ulic, a to do roku 2024. Starostka Paříže pro implementaci konceptu 15minutového města také jmenovala speciální komisařku Carine Rolland.
Paříž je v současnosti nejvýraznějším průkopníkem tohoto konceptu, s jeho myšlenkou si ale pohrávají i například Detroit, Portland, Ottawa či Melbourne.