Propojení sklářské tvorby na poli volného a užitého umění do konce dubna ukazuje výstava New glass selection v pražské galerii Kvalitář. Výtvarného umělce Milana Housera, jehož tvorba se vyznačuje pestrostí materiálů od laků, kovů až nově po sklo, doplňují designéři Anna Jožová a Jiří Krejčiřík.

Jednotlivé vystavující spojuje kromě hlavního prvku práce se sklem celkově materiálová rozkročenost a experimentování. Místo u nich nachází také důraz na otázky udržitelnosti a šetrného přístupu k přírodním zdrojům. To se odráží v samotném rozvržení výstavy, kdy objekty jsou neseny na nedokonalých, „odpadových“ kusech dřeva, které jsou ponechány v původních rozměrech.

Kurátor výstavy Jan Dotřel pak doplňuje, že spojení tří umělců vnaší nový náhled na lokální tradici skla. „Divák má možnost se ponořit do mnohovrstevnatého uvažování o středoevropské tradici skla, která vtiskla lokálnímu historickému kontextu jeho nezpochybnitelnou unikátnost a nyní je zde transformována do současných vizuálních kódů,“ uvedl.

Umělec Milan Houser posunul nově svou tvorbu i na pole volného sklářského umění. Foto David Růžička
Umělec Milan Houser posunul nově svou tvorbu i na pole volného sklářského umění. Foto David Růžička

Milan Houser ve své tvorbě experimentuje jak s možnostmi nanášení, tak se samotnými materiály, ke kterým nově přidal také sklo.

„Plastiky, které z něj vylévá, nesou svou osobitou vizualitu, která vědomě navazuje na fluidní a procesuální povahu jeho ostatních prací. Fascinujícím a důležitým prvkem prací Milana Housera je jeho prvotní observace fyzikálních jevů a následný experiment, až poté vzniká finální podoba uměleckého díla,“ popsal kurátor Jan Dotřel s tím, že objektový přesah je Houserovi blízky po celou jeho profesní kariéru.

Také své zkušenosti čerpal v Ateliéru monumentální tvorby Aleše Veselého, na pražské Akademii výtvarných umění studoval v letech 1993 až 2000. S galerií Kvalitář pak spolupracuje už od jejího založení v roce 2012.

Designérský rukopis Anny Jožové se podle kurátora výstavy Jana Dotřela vyznačuje sofistikovanou nadsázkou a materiálovou pluralitou. Na snímku vázy Líza, Eternity a Europa. Foto David Růžička
Designérský rukopis Anny Jožové se podle kurátora výstavy Jana Dotřela vyznačuje sofistikovanou nadsázkou a materiálovou pluralitou. Na snímku vázy Líza, Eternity a Europa. Foto David Růžička

Zástupce tvorby bližší užitému umění na výstavě představují designéři Anna Jožová a Jiří Krejčiřík.

Anna Jožová, která v současnosti studuje v Ateliéru skla pod vedením Ronyho Plesla na pražské UMPRUM, přirustupuje k tvorbě s materiálovou volností a její rukopis se vyznačuje jedinečnou hravostí a nadsázkou.

Jožová se dotýká také environmentálně-kritickému aspeku. Vázy Gaia v sobě obsahují materiály z míst, které v budoucnu mohou snadno zaniknout. Foto David Růžička
Jožová se dotýká také environmentálně-kritickému aspeku. Vázy Gaia v sobě obsahují materiály z míst, které v budoucnu mohou snadno zaniknout. Foto David Růžička

„Souborně můžeme v práci Anny Jožové vidět vysokou míru materiálové odvahy, se kterou k disciplíně skleněné vázy přistupuje – v jistých kritériích tohoto tradičního tématu využívá jeho mantinely, jindy je zcela záměrně, až satiricky překračuje,“ přiblížil k její tvorbě kurátor.

Tvorba Jiřího Krejčiříka se pak vyznačuje všestraností a materiálovou rozkročeností, často vnáší historizující prvky do současných forem za pomocí vzájemného dialogu.

Projekt Veltrusy Mansion Jiřího Krejčiříka využívá padlých stromů a dřeva z rozebraného zámeckého altánu z Veltruského panství, které proměnil ve svébytné stoly. Foto David Růžička
Projekt Veltrusy Mansion Jiřího Krejčiříka využívá padlých stromů a dřeva z rozebraného zámeckého altánu z Veltruského panství, které proměnil ve svébytné stoly. Foto David Růžička

„Reverzibilita, recyklace a kontext jsou aspekty tvorby Jiřího Krejčiříka, které můžeme nalézt i v jeho dalších zpracovaných sériích. Autorovo umělecké uvažování není možné svázat čistě pod jeden element užitého umění, neboť často přechází do site-specific, či dokonce architektury,“ dodal kurátor výstavy Jan Dotřel.

Krejčiřík vystudoval produktový a průmyslový design na plzeňské Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara, v současné době pracuje pro Ronyho Plesla. Za sebou má také stáž na Royal Danish Academy of Fine Arts.

Krejčiřík také rehabilituje českou tradici broušeného křišťalu na základě kombinace s novou formou hutního skla. Foto David Růžička
Krejčiřík také rehabilituje českou tradici broušeného křišťalu na základě kombinace s novou formou hutního skla. Foto David Růžička

Kvalitář už od roku 2012 působí jako hybridní prostor mezi uměleckou a designovou scénou. Tento v Česku unikátní koncept vznikl z iniciativy architektou Marka Habra a Jiřího Kučery, galerie Kvalitář vznikla k jejich stejnojmennému architektonickému studiu.

I když jsou vnitřní prostory galerie, která se nachází na pražském Senovážném náměstí, nadále uzavřeny, lze výstavu prohlédnout skrze výlohy galerie, či se případně domluvit na individuální prohlídce.

Výstava New glass selection v Kvalitáři trvá do konce dubna. Foto David Růžička
Výstava New glass selection v Kvalitáři trvá do konce dubna. Foto David Růžička