Tématu funerálního designu se posledních letech věnuje čím dál více mladých designérů, kteří si všímají toho, že i když Česko patří k zemím, kde se pohřeb žehem volí nejčastěji, toto rozšíření není reflektováno v dostupné důstojné a vkusné nabídce posledních schránek pro uchování popela zesnulého.
Vlastní pohled na tuto problematiku nově věnovala prostřednictvím kolekce barevných „pochmůren“ studentka 2. ročníku Ateliéru keramiky a porcelánu UMPRUM Gréta Kušnírová. Ta se pokusila převést estetiku pravěkých pohřebních rituálů do současné a moderní podoby, aniž by výsledné urny ztrácely na své důstojnosti.
„Už pravěcí lidé přistupovali k pochovávání s úctou a vkusem, jak můžeme vidět na dochovaných nádobách, kam ukládali pozůstatky zesnulého. Vytvářím urny, které si zachovávají svoji důstojnost, ale barevností a atypickým provedením upoutávají pozornost. Díky tomu se mohou stát výjimečnými objekty v domě,“ vysvětlila designérka.
Za návrhem uren stál právě její poznatek, že současné urny bývají neosobního až chladného charakteru. Což ve chvíli, kdy čím dál více lidí přistupuje k tomu, že poslední schránku svých nejbližších ponechávají doma, často vede od zesílení truchlivých vzpomínek a odosobnění až ke snaze schovávat urny mimo dohled.
„Mým cílem je změnit představu toho, že keramické urny jsou pochmurné a patří do mauzolea či do kolumbária. Pracuji s estetikou kruhu, koule a spirály, které jsou symboly cyklu, emocionality a citů,“ dodala s tím, že cílem jejích uren je nabídnout spíše pozitivnější perspektivu.
Kušnírová navrhla kolekci uren s třemi základními tvary, které jsou zdobené různými matnými glazurami – vulkanickými, „crawling“ glazurou a barierovo-kobaltovou glazurou, které dávají každé „pochmurně“ neopakovatelný design. Navržené jsou navíc tak, že do nich lze uložit i úřední urny.
Výsledek připomíná experimentální výbuch barev a tvarů, inspirací jí byla tvorba umělců Takura Kuwaty a Briana Rocheforta, kteří se na poli keramické tvorby prosadili právě experimentálním přístupem kombinování nejrůznějších materiálů a zkoumání možností vypalovacích technik.
V tomto směru pak Kušnírová tématicky zvolila i cestu pravěkých keramických technik, což vycházelo přímo ze semestrálního zadání keramického ateliéru, který na UMPRUM vede Maxim Velčovský.
