Historička užitého umění, kurátorka a publicistka Jana Johanna Pauly zemřela v pondělí 6. července ve věku nedožitých 82 let. V Národním technickém muzeu stála u zrodu sbírky průmyslového designu a výrazně se zasloužila o to, že se tvorba řady českých návrhářů dostala do širšího povědomí.
Do Národního technického muzea (NTM) v Praze nastoupila Pauly v roce 1994. Založila a deset let vedla oddělení průmyslového designu, stanovila koncepci jeho činnosti a začala systematicky budovat sbírku i archiv českých průmyslových designérů.
Při své práci vycházela také z vlastní návrhářské zkušenosti. Nesoustředila se pouze na výsledné výrobky, ale dokumentovala celý proces jejich vzniku, od zadání a prvních skic přes návrh prototypu až po přípravu výroby. Materiály získávala přímo od autorů i průmyslových podniků.
Během prvních deseti let se sbírka podle Jiřího Huláka z NTM rozrůstala v průměru o 110 inventárních čísel ročně. Nové akvizice se staly základem nejméně 15 výstav, které představovaly jednotlivé osobnosti i vývoj československého a českého průmyslového designu v širších historických souvislostech.
K nejvýraznějším patřila retrospektivní výstava Stanislava Lachmana, kterou NTM uvedlo v roce 2001. Přehlídka pomohla znovu objevit autora stovek průmyslových návrhů pro desítky podníků včetně řady známých elektrospotřebičů značky ETA. Lachmanovo jméno do té doby znali především jen někdejší spolupracovníci a odborníci.
Pečovala o odkaz českého průmyslového designu i designérů
Pauly se narodila 19. listopadu 1944 v Chrudimi. Vystudovala obor rytého skla na sklářské škole v Železném Brodě a později si doplnila vzdělání v oblasti dějin umění, estetiky a muzeologie. Od roku 1963 působila jako průmyslová návrhářka v podniku zahraničního obchodu Jablonex, následně spolupracovala také se svým druhým manželem, sochařem a šperkařem Vratislavem Karlem Novákem.
V letech 1990 až 1994 pracovala v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, kde vedla sbírku šperku a průmyslové bižuterní výroby. Zabývala se mimo jiné počátky jablonecké bižuterie a jejich dokumentací prostřednictvím muzejních sbírek.
S Národním technickým muzeem spolupracovala i po skončení svého působení ve vedení oddělení. Podílela se na přípravě expozice Technika v domácnosti, publikovala v odborných časopisech a knihách, pořádala semináře a přednášela. Dlouhodobě vyučovala na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci.
Společně s Hulákem vydala v roce 2010 publikaci DESIGN PRO, věnovanou průmyslovému designu v českých zemích mezi lety 1990 až 2010. Podílela se také na záchraně Bruselské fontány Dany Hlobilové představené v českém pavilonu na Expu 1958.
Za svou práci Jana Johanna Pauly získala v roce 2006 Cenu Akademie věd ČR a o rok později cenu Design centra ČR za propagaci designu. Aktivní byla rovněž v Lučanech nad Nisou, kde bydlela a kde se například zapojila do záchrany rozhledny Slovanka a dokumentovala historii obce.
„Nebýt této stále nezaslouženě málo známé, a přitom výjimečné osobnosti, znala by dnes obecně oslavovaná, velká jména českých průmyslových designérů stále jen hrstka zasvěcenců,“ uvedl k jejímu odkazu Hulák.
Podle dcery Kateřiny Nory Novákové byla Pauly mimořádně činorodá, náročná na sebe i své okolí: „Po sobě zanechala dílo, které bude i nadále formovat poznání českého designu, a vzpomínku na člověka, který s grácií, ale i tvrdošíjnou pracovitostí nikdy nepřestal hledat další cesty kupředu.“
